OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Kalifornská HC inštitúcia znovu úraduje vo veľkom štýle. Kým predchádzajúci štúdiový počin „The Damned, The Shamed“ naznačoval miernu únavu materiálu, výmena producenta a štýlu práce na novinke prináša opäť ten starý známy švih a šarm a štýl z najlepšieho hácéčkového kotúčika v roku 2006 – skvelej fošne „Always The Hard Way“.
Keepers of the faith
I will defend your name
Only true believers remain
The blood, the sweat we gave
Through all my joys and pains
You can´t deny the keepers of the faith
Raymond „Raybeez“ Barbieri, líder NYHC ikony WARZONE je aj 13 rokov po smrti veľkou inšpiráciou svojich nasledovníkov. Práve jeho obľúbená hláška „All you kids out there – always keep the faith!“ sa stala nosnou myšlienkou novinky od losangelských ochrancov pravej HC viery. Hľadanie pravdy, správnych vecí, riešení komplikovaných životných situácií a celkovo pozitívny prístup k životu boli vždy ozdobami textov Scotta Vogela. Na novom albume zaujme napríklad skladba „The Struggle“ s úvahou o súčasnom životnom štýle mladých kapiel, ktoré bez toho, aby niekedy niekde skutočne pracovali, už od strednej školy koncertujú, absolvujú jednu šnúru za druhou a zaujímajú ich iba predajné čísla. Naozajstný úspech je beh na dlhé trate, nedá sa dosiahnuť bez toho, aby ste zaplatili cenu v podobe úsilia, snahy a sebaobetovania. Múdre a zodpovedné slová 37-ročného sympatického frontmana, jedného z najlepších, akých kedy hardcore mal.
Bubeník Nick Jett ako hlavný skladateľ odviedol opäť fantastickú prácu; znovu dokázal, že patrí k najväčším hácéčkovým hitmejkrom. Titulný kúsok je hymnou neskutočných rozmerov, skutočnou ozdobou katalógu kapely – na koncertoch bude vďaka nej vyťažené maximum všetkých mosh a circle pit kapacít. Prekvapí uvoľnená pogovačka „You´re Caught“, energické plnotučné záležitosti ako „Stick Tight“, „Return To Strength“ alebo „Hell And Back“ udierajú priamo na solar. Kapela sa nevzdala svojich metalových chúťok – nie náhodou mala výborná „Only Death“ pracovný názov „Judas Priest“, no v porovnaní s predchádzajúcim albumom sa oveľa viac dostávajú k slovu hardcore a punkové korene. Jedna z najlepších vecí na albume, „The New Blood“, je práve poctou a poďakovaním tomuto fascinujúcemu žánru.
Hardcore´s running through my veins
Without you who the fuck would I be
Gave me a place to call my own
This will forever be my home
TERROR s aktuálnou štúdiovkou v plnej paráde predviedli, prečo sú právom považovaní za jedných z lídrov novej hardcore generácie. A keďže tento hudobný štýl žije v dokonalej symbióze starej a novej školy, nie je žiadnym prekvapením, že spolu s novinkou od SICK OF IT ALL je práve „Keepers Of The Faith“ tým najzaujímavejším žánrovým míľnikom tohto roka. Uvidíme, čím nás prekvapia MADBALL na novom albume „Empire“, ktorý už taktiež nedočkavo klope na dvere.
THIS IS REAL HARDCORE!
8 / 10
Scott Vogel
- spev
David Wood
- basgitara
Jordan Posner
- gitara
Nick Jett
- bicie
Martin Stewart
- gitara
1. Your Enemies Are Mine
2. Stick Tight
3. Return To Strength
4. The Struggle
5. Shattered
6. You´re Caught
7. Dead Wrong
8. Keepers Of The Faith
9. Stay Free
10. Hell And Back
11. Only Death
12. The New Blood
13. Defiant
Keepers Of The Faith (2010)
The Damned, The Shamed (2008)
Always The Hard Way (2006)
One With The Underdogs (2004)
Lowest Of The Low (2003)
Vydáno: 2010
Vydavatel: Century Media Records
Stopáž: 33:31
Produkce: Chad Gilbert
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.